• na přelomu 14. a 15. století nespokojenost obyčejných lidí vyvolána církví 
• mnozí kněží nežili podle zásad křesťanství 
• zanedbávali svou povinnost sloužit, pomáhat chudým a žili v přepychu a hromadili majetek 
• největší odpor vyvolalo – prodávání odpustků
• po smrti Karla IV. se situace v zemi zhoršila 
• vlády se ujal jeho nejstarší syn Václav IV. 
• byl slabý panovník a šlechta proti němu bojovala 
• ale taky jednotliví šlechtici bojovali mezi s sebou 
• tím trpěl především prostý lid 
• zemi v té době postihla navíc hrozivá středověká nemoc - mor

Mistr Jan Hus

• otevřeně kritizoval chování církve 
• byl to kněz, kazatel a profesor na pražské univerzitě 
• chtěl, aby kněží sloužili Bohu a žili v chudobě jako Ježíš Kristus 
• odsuzoval prodávání odpustků 
• kázal v Betlémské kapli v Praze tam jej chodilo poslouchat mnoho lidí
• ovšem svými názory rozhněval církve 
• Papež mu kázání v Praze zakázal 
• Hus tak odešel kázat na venkov 
• v roce 1414 ho římský král Zikmund Lucemburský pozval do německého města Kostnice na církevní sněm (koncil), aby tam obhájil své myšlenky 
• byl však zajat a prohlášen za kacíře (ten, kdo nesdílí učení církve) 
• protože své učení a názory neodvolal, byl 6.července 1415 upálen na hranici (dnes státní svátek)

Husité

• smrt Husa pobouřila mnoho obyvatel 
• jeho učení dál šířili Husovi stoupenci – husité 
• hlásila se k nim chudina, měšťané, rolníci i někteří šlechtici 
• jejich znamením se stal kalich 
• v zemi nastaly obrovské nepokoje
• v roce 1419 v Praze proběhla tzv. defenestrace 
• Husité v čele s knězem Janem Želivským vyhodili z oken radnice radní, kteří tam právě zasedali 
• ve stejném roce umřel také Václav IV. 
• nastává tak mnoho let trvající období husitských válek
• Kalich byla nádoba, která se používala při bohoslužbách. Víno (symbolizující Kristovu krev) z něj směli pít jen představitelé církve. 
• Husité vyžadovali přijímání vína z kalicha pro všechny věřící. 
• Kalich se proto stal symbolem rovnosti všech lidí.
• Husitům se také říkalo kališníci.

Jan Žižka z Trocnova

• husitský vojevůdce 
• skvěle husitům velel 
• narodil se někdy kolem roku 1360 
• pocházel z chudého šlechtického rodu
• věrným posluchačem kázání Jana Husa v Betlémské kapli 
• přijal Husovo učení a přidal se k husitům
• v roce 1420 založili husité v jižních Čechách město Tábor (Název odkazoval na horu, kde se Ježíš proměnil a vyjevil apoštolům Petrovi, Jakubovi a Janovi svou Božskou podstatu.) 
• Jan Žižka jedním ze čtyř hejtmanů 
• ti se starali o vojenské záležitosti 
• ve městě chtěli žít v lásce a bez majetku jako kdysi Ježíš
• Lidé se zde měli být rovni.
• Jan Žižka byl zbojníkem. 
• Působil v bratrstvu silničních zlodějů a vedl válku proti šlechtickému rodu Rožmberků. 
• Václav IV. mu však za jeho činy dal milost. 
• Žižka poté skončil ve službách polského krále. 
• Podílel se na porážce řádů německých rytířů, kde přišel o své první oko. 
• Na druhé oko oslepl během obléhání hradu Rabí, kdy ho do oka trefila tříska.

Křížové výpravy

• v letech 1420 – 1433 byly proti husitům pořádány vojenské výpravy 
• křižáci – vojáci najatí papežem 
• na svých oděvech měli kříž – symbol křesťanů 
• proto se těmto výpravám říkalo křížové 
• těchto výprav bylo celkem pět 
• všechny skončily vítězstvím husitů
• Husité měli pod kontrolou většinu měst v Čechách 
• korunovace krále Zikmunda byla prohlášena za neplatnou 
• Žižka vedl úspěšně husitská vojska, i když byl úplně slepý 
• mezi svým lidem byl velmi oblíbený 
• po jeho smrti v roce 1424 se jeho příznivci z východních Čech nazvali sirotci 
• dál je pak vedl hejtman Prokop Holý
• Jednou z husitských novot bylo zavedení vousatých kněží. 
• Plnovous byl podmínkou vysvěcení na kněze. 
• Prokop Holý se jmenoval "Holý" proto, že jako jeden z mála si nechal narůst jen knír. 

Konec husitského hnutí v Čechách

• Husité byli ve svých bojích velmi úspěšní 
• neustále války však značně vyčerpávaly život lidí 
• upadal obchod, zastavil se rozvoj umění, zemi sužoval hlad a nemoci 
• Husité vyplenili mnoho klášterů, hradů a celá města 
• důsledkem husitských válek během 15. století zahynula téměř polovina českých obyvatel 
• zaniklo několik stovek vesnic
• v husitském vojsku narůstaly rozpory 
• ty vedly k rozdělení husitů 
• První část – husité v čele s Prokopem Holým – chtěli dál vést odboje 
• Druhá část – chtěli s boji skončit a spojili se s panským vojskem 
• utkali se spolu v bitvě u Lipan roku 1434 
• prostí husité byli poraženi a husitské vojsko zaniklo
• v roce 1436 museli husité souhlasit s nástupem krále Zikmunda Lucemburského na český trůn 
• odpůrcem zvolení byl Jan Roháč z Dubé 
• ten se ujal po bitvě u Lipan vedení zbylé táborské obce 
• nakonec jej a jeho družinu nechal Zikmund zajmout a popravit
• Zikmund zemřel asi 3 měsíce po popravě (lidé to měli za boží trest)

Husitské zbraně

• vojska tvořili především prostí lidé 
• tomu odpovídal i způsob husitského válečnictví 
• měli nedostatek zbraní – upravili si zemědělské nářadí – cepy, kosy, sekery 
• vozové hradby - opevnění vytvořené z k sobě postavených bojových vozů
• jako první začali používat palné zbraně
• veliteli husitského vojska byli hejtmani 
• vojáky doprovázely i ženy a děti 
• Husité v bitvách vítězili, protože byli přesvědčeni že bojují za správnou věc 
• měli dokonce svou hymnu – píseň Ktož jsú boží bojovníci 
• dodávala jim odvahu a sílu 
• pátá křížová výprava v roce 1431 u Domažlic utekla, jen co slyšela zpěv blížících se husitů

Husitská kultura

• během husitských válek bylo zničeno velké množství kulturních památek 
• jednou z dochovaných památek z této doby je Jistebnický kancionál (sbírka duchovních písní v latině i češtině) 
• obsahuje známé písně:

Ktož jsú boží bojovníci

Povstaň, povstaň, veliké město pražské