11_Lucemburkové v Čechách
Po vymření Přemyslovců nastoupil na český trůn nový panovnický rod – Lucemburkové. Za jejich vlády se české země staly jedním z nejvýznamnějších států Evropy. Poznáš statečného Jana Lucemburského, slavného Karla IV., nerozhodného Václava IV. i Zikmunda Lucemburského a zjistíš, proč je období Lucemburků považováno za zlatý věk českých dějin.
- rok 1306 byl pro české království nejsmutnějším v historii
- zavražděním krále Václava III. rod Přemyslovců vymřel po meči (v mužské linii)
- zůstaly jen dcery Václava II. – Anna a Eliška
- Český stát potřeboval nového panovníka
- šlechta však nebyla ve volbě jednotná
- část prosazovala pokračování přemyslovské tradice
- část se přikláněla k mocnému rodu Habsburků
- nakonec se po vojenských šarvátkách stal v roce 1307 králem Jindřich Korutanský, manžel Anny
- pokračovala tak přemyslovská tradice
- bohužel jeho vladařská neschopnost vedla k dalšímu zadlužování českých zemí a situace se ještě zhoršila
- proto se mocní čeští páni a duchovní obrátili na rod Lucemburků
Jan Lucemburský
- první panovník z rodu Lucemburků na českém trůně
- na český trůn byl zvolen v roce 1310
- syn římskoněmeckého krále
- oženil se (ve 14 letech) s princeznou Eliškou Přemyslovnou
- po korunovací přijal tituly král český, polský a hrabě lucemburský
- české království však bylo pro Jana cizí
- nerozuměl dobře řeči ani potřebám země
- říkalo se mu "král cizinec"
- vedl spory s českými šlechtici
- v Čechách moc nepobýval
- království za jeho nepřítomnosti upadalo
- Jan si všechno vynahrazoval v cizině
- byl výborným bojovníkem a diplomatem
- podařilo se mu připojit k Českému království nová území
- Jan byl krátkozraký a při tažení do Litvy se jeho zrak zhoršil
- po návratu přestal vidět na pravé oko
- hledal pomoc u francouzských lékařů, ale ani oni mu nepomohli
- nakonec padl v bitvě u Kresčaku v roce 1346, kde už bojoval úplně slepý
- tato bitva patřila mezi nejkrvavější bitvy stoleté války mezi Anglií a Francií
- Jan bojoval na straně francouzského krále
- do
boje vstoupil se slovy:
"Toho bohdá nebude, aby český král z boje utíkal!"

Karel IV.
- rodiče: Jan Lucemburský a Eliška Přemyslovna
- narodil se v roce 1316
- náš nejvýznamnější a nejoblíbenější panovník z rodu Lucemburků
- původně se jmenoval Václav
- jméno Karel přijal po svém strýci a kmotru (při biřmování), francouzském králi Karlu
- jeho matka Eliška Přemyslovna se obávala o jeho bezpečnost
- zabydlila se tedy s Václavem (Karlem) na opevněném hradě Křivoklát, poté na hradě Loket
- Jan Lucemburský se po návratu z ciziny násilím do hradu dostal, obvinil Elišku ze spiknutí
- Václava uvěznil v hradním sklepení a ten se už nikdy se svou matkou nesetkal
- v 7 letech ho otec poslal na vychování do Francie
- Karel byl velmi vzdělaný
- studoval na pařížské univerzitě
- uměl číst, psát a hovořil pěti jazyky
- zajímal se o historii a podporoval psaní kronik
- později napsal i svůj životopis
- v 17 letech se Karel vrátil zpět do rodných Čech
- otec ho jmenoval markrabětem moravským
- Karel tak vládl zemi spolu s otcem
- České království však bylo ve velmi špatném stavu – vázl obchod, vládl neklid a strach
- Jan Lucemburský měl velké dluhy
- dal do zástavy i některé hrady, které Karel musel později vykoupit
- v roce 1346 byl Karel zvolen římskoněmeckým králem
- byl už čtvrtý v pořadí s tímto jménem, proto jej označujeme jako Karla IV.
- po otcově smrti v roce 1347 se stal také českým králem ke své korunovaci nechal vyrobit korunovační klenoty
- Karel IV. byl čtyřikrát ženatý
- jeho manželky:
→ Blanka z Valois, Anna Falcká, Anna Svídnická, Alžběta Pomořanská
- měl s nimi celkem 12 dětí



ČESKÉ KRÁLOVSTVÍ EVROPSKOU VELMOCÍ
- za vlády Karla IV. nastalo v českých zemích období míru a vrchol hospodářského a kulturního rozvoje
- Karel byl vzdělaný a zkušený politik
- vyhýbal se konfliktům, neválčil jako jeho otec
- řešil vše diplomatickou cestou
- v roce 1355 korunován v Římě císařem Svaté říše římské
- stal se tak nejmocnějším mužem Evropy
- Karel IV. byl prvním českým králem, který vládl Svaté říši římské
- zahrnovala obrovské území: České republiky, Německa, Rakouska, Nizozemí, Belgie, Lucemburska, Švýcarska, Slovinska a také část Polska, Itálie, Francie a Dánska
- Praha se za vlády Karla IV. stala sídelním městem římské říše a centrem evropské vzdělanosti
1348 – založil v Praze první univerzitu ve střední Evropě (dnes Karlova univerzita)
1356 – vydal zlatou bulu – důležitou listinu, která zajišťovala právo svobodné volby českého krále, pokud by panovnický rod vymřel
Stavitelská činnost Karla IV.
- založil řadu klášterů a nechal postavit několik hradů
- nejznámější hrad Karlštejn – měl sloužit k ochraně korunovačních klenotů
- vybudoval nový královský palác
- zahájil stavbu katedrály chrámu sv. Víta
- spojil oba dva břehy Vltavy pevným kamenným mostem – později pojmenován jako Karlův most
- byl postaven místo původního mostu královny Judity (Juditina mostu) strženého povodní
- založil Nové Město pražské
- známá je také Hladová zeď v Praze na Petříně – dal ji postavit v době hladomoru, aby tak poskytl lidem práci
- Karel IV. zemřel roku 1378
- byl pohřben v chrámu sv. Víta na Pražském hradě
- právem nazýván Otec Vlasti

Václav IV.
- Český a římský král
- následník trůnu po smrti otce
- vzdělaný a sečtělý, znal několik cizích jazyků
- dokončil některé stavby započaté Karlem IV.
- zároveň však byl nesamostatný a nerozhodný panovník
- byl milovník zvěře a rád dával přednost lovu před vladařskými povinnostmi
- Václav IV. panoval v neklidné době
- narůstaly hospodářské problémy, zhoršil se život poddaných
- dostal se do sporů s bratrem Zikmundem, šlechtou i církví
- vypukla morová epidemie
- církev velmi bohatla (prodejem odpustků) – proti tomu vystupovali a kázali někteří kněží
- sílil odpor lidí proti církvi – soupeřili o moc tři papežové
- začala doba změn, nepokojů a válek – husitství (o tom později)
- Král Václav se uchyloval stále více do ústraní
- zemřel roku 1419 bezdětný

Zikmund Lucemburský
- přezdívaný Liška ryšavá
- právoplatný dědic české koruny
- na rozdíl od bratra Václava byl výborným panovníkem
- prosadil změnu "trojpapežství" svoláním církevního koncilu a volbou jednoho papeže
- jako jediný z rodu Lucemburků se stal také uherským králem
- v Čechách mu vyčítali upálení Jana Husa a nechtěli ho uznat králem
- rozhodl se českou korunu dobýt zbraní
- vyhlásil několik křížových výprav proti českým kacířům
- pokaždé však byl husity poražen
- musel čekat 17 let po smrti bratra Václava na dohodu s husity a mohl tak roku 1436 usednout na český trůn
- v roce 1437 Zikmund zemřel bez mužského potomka.
Rod Lucemburků tak vymřel po meči.

Shrnutí - rodokmen Lucemburků + časová osa


- ČT:D - DějePIC! - Jan Lucenburský a Eliška Přemyslovna (odkaz na video)
- ČT:D - DějePIC! - Otec vlasti - Karel IV. (odkaz na video)
- Zápis do sešitu



