14_Doba pohusitská
Husitské války skončily, ale české země rozhodně nečekal klid. Po smrti Zikmunda Lucemburského začal boj o český trůn a země několik let hledala nového panovníka. Seznámíme se s Jiřím z Poděbrad, jediným českým králem, který nepocházel z královského rodu a snažil se sjednotit Evropu v míru. Poznáme také vládu Jagellonců a zjistíme, proč se jednomu z nich říkalo "Král Dobře" a druhému "Ludvík Dítě". Nakonec se dozvíme, jak bitva u Moháče ukončila vládu Jagellonců v českých zemích a otevřela cestu nové panovnické dynastii.
Zápas o český trůn
- v roce 1437 zemřel český král Zikmund Lucemburský, neměl žádného mužského potomka a tak rod Lucemburků vymřel po meči
- měl však dceru Alžbětu, kterou provdal za Albrechta Habsburského
Albrecht Habsburský

- jako dítě přišel o oba rodiče
- poručníkem se stal Zikmund Lucemburský, který ho vychovával jako svého nástupce
- nechal jej oženit se svou dcerou
- po smrti Zikmunda usedl na český trůn v roce 1438
- bohužel záhy v roce 1439 zemřel jeho žena byla v té době těhotná
Ladislav Pohrobek
- syn zesnulého Albrechta Habsburského
- protože se narodil až po smrti otce, dostal přezdívku Pohrobek
- na vládnutí byl velmi malý
- české země tak zůstaly na celých 13 let bez krále
- o moc soupeřili významní šlechtici mezi sebou
- byl nazýván také "král Holec", protože byl velmi mladý a neměl ještě vousy
- narodil se v roce 1440
- byl právoplatným dědicem české i uherské koruny
- země potřebovala dospělého panovníka
- v zemi vládl chaos a nikdo Čechám nechtěl vládnout
- ke všemu tomu ještě v roce 1442 zemřela Ladislavovi matka Alžběta Lucemburská
- poručnictví dvouletého Ladislava se ujal jeho strýc římský král Fridrich IV.
- v té době (1440 – 1444) vládl zemi polský král Vladislav III., který však v roce 1444 zemřel
- uherský sněm tak zvolil za krále čtyřletého Ladislava
- správcem Uher po dobu jeho nezletilosti se stal vévoda János Hunyady
- situace se v Čechách uklidnila až v roce 1448, kdy zemi začal spravovat Jiří z Poděbrad
- Fridrich mu nechtěl Ladislava vydat do péče, ale nakonec v roce 1452 musel Ladislav měl Jiřího rád a říkal mu dokonce otče
- v roce 1453 byl Ladislav Pohrobek korunován českým králem a ujal se vlády v Uhrách
- nikdy však skutečně nevládl (bylo mu 13 let a zemi spravoval Jiří)
- v roce 1457 se vydal do Prahy, kde se mu po večeři udělalo špatně a do dvou dnů zemřel (ve věku 17ti let)
- podle oficiálních zpráv zemřel na mor
- ale v Praze v té době žádný mor neřádil
- lidé podezřívali Jiřího z Poděbrad, že jej otrávil
- ten čelil tomu obvinění až do konce svého života
- teprve v roce 1985 se při výzkumu Ladislavových ostatků ukázalo, že trpěl akutní leukémií – rakovinou krve a kostí

Jiří z Poděbrad
- jediný český panovník bez královského původu
- v roce 1458 se stal českým králem
- byl pouze z rodu šlechtického
- posílil královskou moc a omezil moc vysoké šlechty
- díky výborným diplomatickým schopnostem nastolil v zemi klid a pořádek
- po dlouhém období válek došlo k hospodářskému vzestupu
- doba jeho vlády se nazývá = doba poděbradská
- přišel s návrhem mírové unie evropských států
- pochopil, že když státy v Evropě budou žít v míru a spolupracovat, snadněji si pak ubrání nebezpečným nájezdům Turků
- jeho snaha se však nesetkala s pochopením
- Jiří nepřijal katolické náboženství, proto byl českými pány nazýván jako "husitský král"
- Snažil se o pokojné soužití kališníků s katolíky, proto se mu také říkalo "král dvojího lidu"
- tím si rozhněval papeže a ten proti němu vyhlásil křížovou výpravu
- tuto výpravu vedl uherský král Matyáš Korvín
- Jiří vyhrál, Matyáše uvěznil
- při propuštění Matyáš sliboval, že už nebude dělat potíže
- Matyáš Korvín se v roce 1469 nechal v Olomouci moravskými katolíky zvolit za krále
- jeho volba byla uznaná a Jiřímu zbyly jen Čechy
- Jiří byl již starý a neměl potomky, pro ještě za života jednal s Jagellonci (polský královský rod) o nástupnictví na český trůn
- chtěl tak zajistit bezpečí pro českou zemi
- Jiří z Poděbrad v roce 1471 zemřel

Vladislav Jagellonský
- přezdívaný "král Dobře"
- byl nejstarším synem polského krále Kazimíra z dynastie Jagellonců
- byl vzdělaný, uměl číst, psát a znal latinu i češtinu
- nepatřil však mezi schopné panovníky
- králem se stal v pouhých 15 letech o ničem nedokázal rozhodnout sám
- na všechny žádosti šlechty odpovídal slovy "dobře, dobře" (latinsky "bene, bene")
- proto si vysloužil svou přezdívku "král Dobře"
- i on vedl válku s Matyášem Korvínem, který byl rovněž korunován českým králem
- Vladislav vládl v Čechách
- Matyáš vládl na Moravě
- do smrti Matyáše v roce 1490 tak mělo království dva krále

Ludvík Jagellonský
- syn Vladislava Jagellonského
- měl o tři roky starší sestru Annu Jagellonskou
- po jejich narození jejich otec uzavřel dohodu s císařem Maxmiliánem I. Habsburským o spojení rodů (slíbil své děti Maxmiliánovým vnoučatům)
- Ludvíka nechal korunovat ještě za svého života v necelých třech letech
- při korunovaci měl zrovna neštovice a když mu na hlavu posadili těžkou korunu, rozbrečel se
- rozbrečel i svou starší sestru, která natahovala ruce ke koruně, aby se uklidnila, tak ji Vladislav korunu na hlavu vložil
- vlády se ujal v roce 1516 po smrti otce
- na trůn tak usedl v deseti letech = říkalo se mu "Ludvík Dítě"
- byl král uherský a český
- stejně jako otec sídlil v Uhrách a v Čechách moc nepobýval
- v 16ti letech se oženil s Marií Habsburskou a teprve po jejím boku se začal projevovat jako panovník
- byl nucen bojovat s Turky, kteří se snažili proniknout do Evropy
- v roce 1526 ve 20ti letech zemřel po prohrané bitvě u Moháče (při útěku se utopil v bažině)
- neměl žádné děti a tak vláda Jagellonců v českých zemí skončila

- ČT:D - DějePIC! - Jiří z Poděbrad (odkaz na video)
Rodokmen

- Zápis do sešitu:



